Budoucnost plynu v evropské energetice. Co přinese rok 2022?

Vzhledem k realizaci postupných kroků pro dosažení uhlíkové neutrality a větší ochrany životního prostředí, se neustále skloňuje zemní plyn. Bude zemní plyn v budoucnu více využíván nebo dojde k omezení jeho spotřeby v důsledku snižování fosilních paliv?

Uhlíkově neutrální Evropa

Evropská unie přistoupila ke společné dohodě s cílem snížit spotřebu fosilních paliv. Postupné omezení škodlivých emisí ochrání životní prostředí a uchová cenné zdroje pro budoucí generace. K omezování fosilních paliv se v posledních letech přistupuje stále ve větší míře, nejvíce je to patrno v oblasti energetiky (emisní povolenky) a v dopravě, kde je podpora elektromobility. 

Přechod na obnovitelnou energii

Energie by v blízkém budoucnu měla být získávána v souladu s ochranou životního prostředí a s ohledem na udržitelný rozvoj. Výhledově by měla být veškerá energie získávána pouze z obnovitelných zdrojů. Ačkoliv se obnovitelné zdroje zapojují v domácnostech i v průmyslu stále více, nejsou aktuálně schopny pokrýt spotřebu energie. Fosilní paliva v současné době není možné přestat využívat. 

Zemní plyn je fosilní palivo

Zemní plyn je fosilním palivem, ale má mnohem lepší klimatickou bilanci. To znamená, že zatěžuje životní prostředí méně než černé uhlí nebo ropa. V porovnání s hnědým uhlím se například při spalování zemního plynu uvolňuje o 35 % méně oxidu uhličitého. Zemní plyn je tedy šetrnější, přesto se jedná o významný zdroj znečištění a není možné jej srovnat například se solární energií nebo větrnou energií. 
Energie získaná štěpením jádra představuje mnohem menší zátěž (neuvolňují se skleníkové plyny), proto se zástupci některých zemí snaží prosadit označení zelené energie pro jadernou energii. Naráží však na otázku bezpečnosti provozu i na problematické ukládání jaderného odpadu.

• Dle návrhu evropské komise, by měl mít status zelené energie každý nový jaderný blok. Přechodně by se jako zelená energie měl označovat také zemní plyn.

Plyn je levnější než jádro

Plynová elektrárna je vystavena mnohem levněji než elektrárna jaderná, má nesrovnatelně nižší náklady a v provozu může být i za čtyřikrát kratší čas než elektrárna jaderná. Mohla by nahradit jaderné elektrárny v těch státech, které plánují ukončit provoz jaderných elektráren. 
S výstavbou plynových elektráren už počítá například Německo. Plynové elektrárny by měly pokrýt výpadek energie jaderných elektráren do doby plného pokrytí potřeb energie z obnovitelných zdrojů. 

Vyšší využití zemního plynu je patrné i v České republice. Energie se vyrábí z nakoupeného zemního plynu ve stávajících elektrárnách, plánují se odstávky tepláren a přechod na paroplynové zdroje a uvažuje se o výstavbě nových plynových elektráren.

• Mezi uhlíkově neutrální zdroje patří sluneční záření, energie větrná, přílivová elektrárna či geotermální teplo.

Plyn na černé listině

Evropská investiční banka se zavázala nepodporovat projekty, které se zabývají spalováním fosilních paliv. Aby došlo k podpoře plynu, musely by nové paroplynové elektrárny splňovat definici udržitelných zdrojů. V návrzích bylo splnění emise CO2 pod 100 g na 1 kWh, což je pro plynovou elektrárnu nereálné.