Porcování plynu v Evropě. Jak na to a jaká opatření nás čekají?

Šetřete plynem, vypínejte topení, topte na omezenou teplotu, plyn bude k dispozici jen na pár hodin denně. Plány na úspory jsou různé napříč evropskými státy. Co nás čeká v zimě a na jaká omezení se mají domácnosti a firmy připravit?

Závislost na ruském plynu

Nesouhlasný postoj s válkou na Ukrajině a nejrůznější sankce vůči Rusku jsou jednou stranou mince. Druhou stranou je závislost (nejen) Evropy na ruském plynu. Plyn využívá průmysl i domácnosti. Ti, kteří na plynu vaří a používají jej zároveň k vytápění s obavami vyhlížejí plošná opatření k zamezení plýtvání plynem. 
Dříve jsme ve všech pádech skloňovali nutnost uhlíkové neutrality, dnes se obáváme o to, abychom zvládli zimní měsíce a vracíme do hry uhelné elektrárny. Ceny energií vyrostly do neúměrných výšin všude ve světě, současně roste i cena ropy. 
Lídři evropských zemí připravují nejrůznější strategie úspor, hledají alternativní dodavatele a snaží se o naplnění zásobníků. Nervozita panuje i ohledně údržby ruských plynovodů. 

• Hlavní plán EU je snížit spotřebu plynu o 15 % ve srovnání s průměrnou spotřebou.

 Od srpna do března šetříme

Podle propočtů by mělo stačit snížit spotřebu plynu v Evropě o 15 %, a to v době od srpna do března 2023. Při snížené spotřebě je možné zimu zvládnout i bez ruského plynu. Snížení o 15 % je počítáno k pětiletému průměru, je však třeba vzít v potaz, že po covidové pandemii roste spotřeba energií, protože se podniky snaží dohnat výpadky v příjmech a pokrýt objednávky. 

 Doporučení komise k úsporám

Konkrétní plán úspor je v gesci každého členského státu, možností je hned několik:

• Podpora průmyslu k napojení na obnovitelné zdroje energie. 
• Vyšší využití jaderné energie průmyslem. 
• Dočasná stopka pro emisní limity. 
• Snížení topné normy ve veřejných budovách. 
• Informování domácností a výzvy k úsporám. 

Evropa spolupracuje

Závislost jednotlivých zemí na ruském plynu je různá, přesto si země uvědomují nutnost spolupráce a hledají řešení schůdné pro EU jako takovou. Sobecké sledování vlastních zájmů jednotlivých států by v tomto případě ohrozilo ekonomickou stabilitu. Evropský plyn se bude muset rozdělit. Například Španělsko pokrývá spotřebu z 11 % ruským plynem, Německo téměř z 50 %. Česká republika a Slovensko pokrývají spotřebu téměř z 90 % ruským plynem, Litva ze 100 %. Maďarsko dováží více ruského plynu, než sami spotřebují, maďarská spotřeba je ruským plynem pokryta ze 111 %. Úsporná opatření se přesto budou týkat všech zemí stejnou mírou. 

Domácnosti šetřit nemusí

Poslední, koho by se měly úsporná řešení dotknout, jsou domácnosti. Stejně jako nemocnicím, se domácnostem plánuje omezit dodávky plynu až na posledním místě. Přesto bychom se měly chovat odpovědně. Každý může zhasínat světla, používat úsporné spotřebiče, vypínat topení v době, kdy není doma, vyměnit žárovky za úsporná LED světla atp.