Plynu zvoní hrana. Proč a jak ho chce EU do budoucna podpořit?

Plyn má v energetice v současné době nezastupitelné místo, přesto bude nejspíš nahrazen ekologičtějšími palivy. Proč je plyn prozatím tolerován a jaké podpory se dočká ze strany Evropské unie?

Cílem Evropské unie je ovzduší bez škodlivých emisí, ač se to některým zdá jakkoliv přemrštěné, EU má plán, jak toho dosáhnout. Ke snížení využití fosilních paliv by mělo dojít napříč nejrůznějších sfér, především pak:

• v energetice,
• v dopravě. 

Fosilní paliva budou nahrazena obnovitelnými zdroji, bohužel prozatím jich ale není dostatek, proto je nutný kompromis v podobě:

• jádra,
• zemního plynu.

Je lepší jádro, nebo zemní plyn?

I přestože zemní plyn je fosilním palivem, přeci jen se řadí mezi ta méně škodlivá. Při jeho spalování se sice uvolňuje stále velké množství škodlivin, avšak:

• oproti ropě je to až o 25 % méně CO2,
• oproti černému uhlí je to až o 30 % méně CO2,
• oproti hnědému uhlí je to až o 35 % méně CO2. 

Co se ekologie týká má nad plynem navrch zmiňované jádro, jeho negativem je ale nebezpečí, které v mnohých vyvolává otázka: „Jak naložit s jaderným odpadem?“ Navíc výstavba jaderné elektrárny je oproti té plynové finančně i časově náročnější.

• K výstavbě jaderné elektrárny je potřeba 20 let.
• K výstavbě plynového elektrárny postačí 5 let. 
• Jaderný blok je oproti plynové verzi zhruba 10krát až 15krát dražší.

Jakou cestou půjde Česká republika?

Vysoké náklady a hrozba nebezpečí u jaderné energetiky hraje do karet zemnímu plynu. K němu se přiklání i celá řada evropských zemí, jejichž cílem je omezit využití fosilních paliv. Některé se zavázaly také k ukončení provozu jaderné energetiky, což jim nedává možnost výběru z ekologičtějších možností.

Příkladem je třeba Německo. Naši západní sousedé plánují:

• do konce roku 2022 ukončit provoz všech jaderných elektráren,
• rozjet výstavbu plynových elektráren, které jim pomohou překlenout prozatímní nedostatek obnovitelných zdrojů. 

Obdobnou cestou půjdou i další státy Evropské unie, některé jako Česká republika ale počítají s oběma variantami, tedy:

• se zemním plynem,
• s jádrem.

V České republice hraje v energetice zemní plyn čím dál větší roli, jasné plány s ním mají u nás i velcí hráči na poli energetiky.

Jak podpoří obnovitelné zdroje EU?

I přestože to vypadá, že zemní plyn má dobře našlápnuto, opak může být pravdou. Také tuto komoditu čeká omezování. Podpory od Evropské investiční banky (EIB) se do budoucna nedočkají žádné elektrárny, které budou spalovat fosilní paliva, čímž je i zemní plyn. 

Nějaká podpora ze strany Evropské unie by snad ale přijít mohla, určena však bude jen těm, kdo sníží emise CO2 do ovzduší. 

• Nyní EIB uznává pouze elektrárny, které vyprodukují maximálně 250 g CO2 na 1 kWh vyrobené elektřiny. 
• Prozatímní plán pracuje se snížením emisí na méně jak 100 g CO2 na 1 kWh vyrobené elektřiny.

Konečná rozhodnutí ale ještě nepadla, otázka financování zdrojů energie tak bude na půdě EU ještě hojně diskutována.