Končíme s topením, začínáme s kontrolou. Jak vyhodnotit spotřebu energií?

Vyúčtování energií jako cenný zdroj informací

Chladné měsíce jsou ty tam, příroda se probouzí a všichni se těší z prvních slunečných dnů. Důvod k radosti má i peněženka každého z nás, protože končí období nákladného a intenzivního vytápění. Brzy přijde čas vyúčtování energií především v bytových domech. Právě v něm se ukáže, jak dobře byly nastaveny zálohy energií, jaká byla skutečná spotřeba i to, jaká úsporná opatření dokázala rodina přijmout. Ve vyúčtování se může objevit příjemný přeplatek nebo naopak velmi nepříjemný nedoplatek. 
Mnoho domácností se vyúčtování obává, ale je třeba k němu přistoupit jako k cennému zdroji informací. Pomáhá optimalizovat výdaje za energie a upravit chování v budoucnu.

Dvě jednotky na vyúčtování:

• m3 – v metrech krychlových se udává objem spotřebovaného plynu. Kolik plynu fyzicky proteklo plynoměrem. 
• kWh – kilowatthodiny vyjadřují skutečnou energii, kterou domácnost z plynu získala.
   

Konec topné sezony. Čas na samoodečet

Na konci topné sezony má domácnost za sebou nejnáročnější období z pohledu spotřeby plynu. Vytápění tvoří největší část nákladů na energie během roku, proto se už v březnu objeví obraz o tom, jaká byla spotřeba a zda budou náklady pokryty ze záloh.  Konec března je správným obdobím pro to, aby domácnost zpětně vyhodnotila spotřebu a naplánovala budoucnost. 
V březnu se můžete připravit, před příchodem samotného vyúčtování, na nedoplatek nebo přeplatek.

Protopili jste více než loni? Zjistěte, zda uplynulá zima nebyla chladnější než předešlá. 
Protopili jste více a zima byla průměrná? Nemovitost může mít horší technický stav nebo jste změnili životní styl.
Máte nižší spotřebu než loni? Vyplatilo se vám úsporné chování nebo realizované investice. 

Jak číst vyúčtování za plyn a jak rozumět pojmům

Vyúčtování za plyn se může zdát na první pohled nepřehledné. Také obsahuje řadu odborných výrazů a různých jednotek. 
Plynoměr domácnosti měří v metrech krychlových, ale dodavatel účtuje spotřebu v kilowatthodinách. Pro přepočet se používá koeficient, který zohledňuje výhřevnost plynu. Kilowatthodiny vyjadřují množství energie, která byla z plynu získána. 
Podle smlouvy s konkrétním dodavatelem a situace na trhu se na vyúčtování objeví samotná cena za kilowatthodinu. Přidává se platba za odběrné místo a distribuční poplatky. Doplatek nebo přeplatek je výsledkem celkové ceny za energie po odečtení záloh. 
 

Přeplatek za energie. Lépe plánujte

Přeplatek bývá vnímán pozitivně, domácnost zaplatila na zálohách více, než skutečně spotřebovala. Pro rozpočet to ale není dobrou zprávou. Vysoký přeplatek znamená, že zálohy byly nastaveny zbytečně vysoko a domácnost po celý rok odváděla peníze navíc dodavateli, který s nimi mohl volně nakládat. 
Peníze mohla domácnost investovat namísto bezúročného uložení a dlouhého čekání na vyplacení přeplatku. 

Co s přeplatkem z energií

Přeplatek je možné nechat si zaslat na účet nebo složenkou, pozor však na to, že vstoupí do příjmů domácnosti. Jakýkoliv přeplatek na energiích má následný vliv například na výpočet nejrůznějších přídavků a podpor, například superdávky. 
V případě přeplatku si snižte zálohy a nastavte si je tak, aby lépe odpovídaly skutečné spotřebě. K tomuto kroku přistupte jen tehdy, pokud je přeplatek výrazný. 
Část vyplaceného přeplatku si nechejte na bankovním účtu jako rezervu, energetický trh je v posledních letech velmi nestabilní a ceny se mohou měnit. V budoucnu vám rezerva na energie pomůže.

Další důležité položky na faktuře

• Cena za jednotku (kWh) – kolik stojí jedna kilowatthodina.
• Stálý měsíční plat – fixní částka za odběrné místo.
• Distribuční poplatky – náklady za dopravu plynu.
• Zaplacené zálohy – kolik jste během roku uhradili.
• Výsledek vyúčtování – přeplatek nebo nedoplatek.

Nedoplatek je signálem pro změnu

Nedoplatku se většina domácností obává. Je třeba jej vnímat jako informaci a zpětnou vazbu. Ukazuje, že zálohy byly nastaveny příliš nízko nebo že došlo ke zvýšení spotřeby. Důvodem může být i delší topná sezona, změna počtu osob v domácnosti, horší izolace domu nebo změna návyků. 
Ihned upravte zálohy tak, aby odpovídaly reálné spotřebě a přistupte k realizaci úsporných opatření. I drobné změny jako snížení teploty vytápění o jeden stupeň nebo efektivnější větrání, mohou mít v součtu výrazný dopad na celkové náklady. 
Nedoplatek je podnět ke změně, která může v budoucnu přinést úsporu. 

Proč udělat samoodečet na konci března a jak se připravit na budoucnost:

• Vyhnete se odhadům a zachytíte skutečný konec topné sezony. 
• Přesně víte, kolik jste protopili, zápisem stavu plynoměru na konci března každý rok porovnáte zimní období. 
• Největší stres pramení z nejistoty, zapisujte si stav plynoměru každý měsíc. 
• Zálohy nastavte podle reality, ne podle odhadu.