Dekarbonizace na vzestupu, jaká je budoucnost plynárenství?

Plynárenství je klíčovým sektorem energetiky a stále čelí novým výzvám. Jsou spojeny s udržitelností, efektivitou a přechodem na nízkouhlíkové zdroje energie. Technologický pokrok v posledních letech přinesl inovace, které mají potenciál změnit způsob, jakým plyn využíváme. Jaké technologické trendy budou formovat odvětví?

Dekarbonizační cíle

Vzhledem k cíli dekarbonizace ekonomiky do roku 2050, je třeba urychlit rekonstrukci budov a přistoupit ke změně technologií užívaných k vytápění. Je třeba podpořit rekonstrukce budov s použitím energeticky nejefektivnějších řešení. Poroste význam tepelných čerpadel a systémů s uskladněním energie v teplé vodě. Předpokládá se vyšší využití solárních termických systémů a kotlů na biomasu. Postupně se otevře cesta k využívání vodíku a biometanu. 
Mezi možnosti, jak dekarbonizovat plynárenství patří technologie, které umožní zachytávání CO2 ze zemního plynu a přechod ze zemního plynu na vodík a biometan nebo využití směsí s nižším obsahem CO2.

Dekarbonizace s bioplynem

Naplnit dekarbonizační cíle by mohl pomoci bioplyn, zejména jeho zušlechtěná forma, biometan. V současné době se stále rozšiřuje používání různých bioplynových stanic. Bioplynové stanice zemědělské využívají zemědělské plodiny a zbytky, čistírenské stanice kaly z čistíren komunálních odpadních vod a bioplynové stanice skládkové plyn vznikající v tělesech skládek. Objevují se také menší stanice, které zpracovávají ostatní odpady jako biologický a směsný komunální odpad nebo průmyslový bioodpad. 
Bioplyn je možné využívat pro výrobu tepla, elektřiny (nebo obojího). Využití nachází jako energie v palivových článcích, jako vstupní produkt pro výrobu biovodíku nebo biometanu. Biometan je dále možné distribuovat běžnou plynárenskou sítí, využívat v průmyslových procesech nebo načerpat jako palivo do dopravních prostředků.

Vodík a jeho aplikace

Většina vodíku vzniká přeměnou fosilních paliv, a to především zemního plynu a uhlí. Minimum získáváme z obnovitelných zdrojů. Světová poptávka po vodíku roste. Pokud se vyřeší technologické a distribuční problémy, může být vodík použit ve všech spotřebitelských sektorech, od výroby tepla a elektřiny, v palivových článcích, přes dopravu, chemický průmysl až po výrobu syntetických paliv. Předpokládá se, že polovina vodíku bude spotřebována v těžkém průmyslu a dopravě. 
Pro přenos vodíku se předpokládá využití evropské plynovodní sítě a Česká republika a Slovensko by byly významným vodíkovým uzlem.

• GasNet pracuje na projektu prvního vodíkového města v ČR. Měly by to být Hranice u Aše.

Čistý vzduch se syntetickým metanem

Syntetický metan je složením prakticky totožný se zemním plynem a nabízí se jeho využití v rámci stávající infrastruktury. Vyrábí se při elektrolýze vody, kdy vznikne kyslík a vodík. Vodík projde reakcí s CO2, vznikne voda, teplo a syntetický metan. Syntetický metan se řadí mezi zelené plyny. 
Spotřebiče, které dnes fungují na zemní plyn budou fungovat i na syntetický metan bez nutnosti technologických úprav. Umožňuje také pohon vozidel. Syntetický metan může efektivně zvládnout budoucí výzvy energetiky. 

Digitalizace v plynárenství

Plynárenská soustava předpokládá vyšší míru digitalizace. Ta spočívá především ve sledování a optimalizaci provozu a údržby sítí. Využití zahrnuje různě dálkově připojené senzory a automatické vyhodnocování poruch, úniků a rizik. Technologie budou schopné predikovat údržbu a snížit poruchovost. V obtížně dostupných oblastech se předpokládá použití dronů vybavených kamerami. 
Investice do výzkumu a implementace těchto technologií bude klíčová pro dosažení energetických a klimatických cílů.