Co stojí za markantním snížením poptávky po plynu?

Už nyní je zřejmé, že hlavní světové trhy se zemním plynem prodělaly značný pokles cen této komodity. Většina předních těžebních producentů cílí na snižování celkových výdajů a jakékoliv investice jsou odkládány. Může za to především nejistá doba, která má činitele.

• Mírná zima na severní polokouli.
• Koronavirová krize snižující průmyslovou výrobu.

Kde je největší pokles poptávky?

Za letošním snížením celosvětové poptávky plynu až o tři čtvrtiny stojí tři světové oblasti. Primárně je to Asie, Severní Amerika a Evropa. Právě zde si koronavirová krize vyžádala nejpřísnější opatření a mělo to největší vliv na pokles poptávky po plynu.

V celosvětovém měřítku jde o snížení poptávky asi o 150 miliard metrů krychlových. V procentuálním vyjádření jsou to přibližně 4 procenta. A to je ještě větší pokles nežli v roce 2008, kdy došlo k velké finanční krizi. Oproti této éře je současný pokles téměř dvojnásobný.

Výhledové zlepšení do budoucna

Právě Mezinárodní agentura pro energii uvedla, že k pozvolnému zlepšování těchto čísel by mohlo docházet v následujících dvou letech. Je však pravdou, že na stejná čísla jako před koronavirovou krizí se trh s plynem pravděpodobně nevyšplhá. Vliv na to má určitá nejistota z budoucnosti.

Dle agentury IEA se o následný růst poptávky plynu postará primárně Čína s Indií, respektive Asie. Nárůst bude také způsoben vyšší poptávkou po zkapalněné podobě zemního plynu. Uvidíme, zda se vyjádření Mezinárodní agentury pro energie naplní či nikoliv.